Code - Resplendent Grotesque

Vedle hlavního blackového proudu existovala v Norsku vždy poněkud zastrčená větev avant-gardně blacková, která nechtěla produkovat tupé sypačky a tak se zvukem experimentovala a doplnila ho o uhrančivě melodický zpěv. Nejznámější představitelé byli/jsou Arcturus a Dodheimsgard. Projekt Code je "bokovkou" vokalisty Kvohsta a baskytaristy Vicotnika právě z DHG a je to tudíž těleso anglicko-norské. Hudebně má k DHG blízko i daleko, podle úhlu pohledu, dle mne jsou Code o něčem trochu jiném.

Code jste mohli vidět loni Brutalu, kde v podstatě přehráli jedinou desku z roku 2005 (podle mě nejlepší blackové vystoupení na BA, škoda že museli hrát za světla). Někdo starou desku označí za norský průměr, já osobně jí zbožňuji. Nový materiál si zachovává pekelnou tvář předchůdce, ale zároveň se snaží i více experimentovat. Jednak s riffy a také právě s vokálem. Již dříve byly melodie specifické, naléhavé, smutné, hloubavé a pro někoho těžko stravitelné, ti kdo si je však zamilovali, dočkají se ještě vymazlenějších momentů. Dohromady hudba tvoří masivní celek, který mění nálady a zároveň pořád "valí".

Nejvíce mne oslovily songy číslo 2,3 a 5, slabší počin jsem nezaznamenal.Instrumentálně snad není co vytknout, album se mi však při poslechu občas slévalo dohromady a některé nápady mě příliš neoslovily, naštěstí je to stále velice nadprůměrný počin, který si drží svůj specifický sound a rozvíjí se...a vo tom je, ne? ;)

*omluvte problém s formátováním, občas mi ho rozhodí obrázek a já s tím nic neudělám ;)*

8/10

Code - Resplendent Grotesque (2009)

1. Smother The Crones 04:08 
2. In The Privacy Of Your Own Bones 05:49 
3. The Rattle Of Black Teeth 04:23 
4. Possession Is The Medicine 03:12 
5. Jesus Fever 03:43 
6. I Hold Your Light 04:37 
7. A Sutra Of Wounds 05:31 
8. The Ascendent Grotesque 03:29 
Total playing time 34:44


 



Další zatracenej pisálek?!

Ano. Ode dnešního dne do neurčita zde přispívám i já, Sabotteur. Veškeré informace o mé osobě, které by se vám kdy mohly hodit, najdete zde.

Přeji všem hezký den a slunce v duši.

The Number Twelve Looks Like You - Worse Than Alone

Říkají vám něco moderní odnože hardcoru? Rádi se utápíte v šílených mathových rytmech Converge, zoufalém řevu Circle Takes the Square, svižných a ekletických písních Protest the Hero? Pak je novinka The Number Twelve Looks Like You přesně pro vás.
Šestičlenná kapela vznikla v roce 2002 v New Jersey (odkud náhodou pocházejí jejich slavnější kolegové The Dillinger Escape Plan) a od svého založení už stihla nahrát čtyři řadová alba a dvě EP. Worse Than Alone je mým prvním setkáním s nimi a musím říct, že zcela určitě ne posledním.
Originální styl čísla 12 vznikl kombinací všech výše zmíněných žánrů, obohacených o další příměsi jako jazz (The Garden's All Nighters) nebo progresivní rock. Pokud se v jejich hudbě něco hledá těžce, jsou to zažité konvence. Struktura jejich písní se vám možná může zdát chaotická nebo naprosto náhodná, to ale nic nemění na tom, že funguje.
Texty The Number Twelve Looks Like You pojednávají o různých tématech. Některá z nich jsou poměrně obvyklá (pomsta, touha..), některá zase méně (láska k New Jersey), nikdy ale nezní trapně či vynuceně, takže ač nevím, jestli jsem všechny pochopil správně, není důvod, proč nebýt spokojen.
Nejlépe celé album shrnuje jeho závěrečná skladba, desetiminutová I'll Make My Own Hours. Během oněch deseti minut se dočkáte těžké dávky mathových/noiseových podivností, krásného progresivního stupňování, vše korunováno chytlavým vrcholem skladby okolo páté minuty. Skladba pak jde do ztracena až k ambientním záverečným dvoum minutám.
Pokud jste zvyklí na zvláštní hudbu, nemyslím, že byste s Worse Than Alone udělali krok vedle. Na mém osobním žebříčku jsou už teď mezi nejlepšími alby roku.

Jedno jméno: The Dillinger Escape Plan

Nejlepší písně: The Garden's All Nighters, I'll Make My Own Hours

8/10

The Number Twelve Looks Like You - Worse Than Alone (2009)
01. Glory Kingdom
02. Given Life
03. To Catch a Tiger...
04. Marvin's Jungle
05. The Garden's All Nighters
06. If They Holler, Don't Let Go
07. Retort, Rebuild, Remind
08. League of Endangered Oddities
09. Serpentine
10. I'll Make My Own Hours

Peste Noire - Ballade Cuntre Lo Anemi Francor

Pokud bedlivě sledujete francouzskou scénu černého kovu, neuniklo vám zajisté (kromě Blut aus Nord a Deathspell Omega) také jméno Peste Noire. Proslulo zejména díky neuvěřitelnému hrdelně hlasovému projevu Famina (např. projekt Valfunde) a množství kytarových sól. Album La Sanie des siècles - Panégyrique de la dégénérescence z roku 2006 (9,8/10!) považuji za evropský vrchol depressive blacku (za velkou louží by to byl Xasthur, na jehož novou desku se podíváme brzy) a dodnes se k ní hodně posluchačů vrací. Následující Folkfuck Folie z roku 2007 byla naprosto průměrná a už se zdálo, že pánové nevědí jak dál. 

Naštěstí se v trochu pozměněné sestavě sešli znovu a nahráli dílo naprosto zvrhlé, prohnilé a nespoutané. Famine se inspiroval ve starých francouzských baladách především od Villona a od prokletých básníků zase nasál veškerou tu dekadenci, která z hudby přímo prýští. Jako úvod do písniček často slouží sborový zpěv lidových melodií, za samozřejmého "doprovodu" Famina. Kytary si znějí jak chtějí, skučí, drhnou nebo hrnou písničku dopředu. Bicí odvádějí svojí práci rovněž skvěle. A taky uslyšíte zpívat ptáčky, foukací harmoniku, podivné mluvení do lampionu nebo dokonce i cosi jako scratche.

Nejlepší a nejdelší jsou druhá, třetí a poslední písnička. Především druhá je neuvěřitelný námrd, hlavně díky popěvku LALALALA (pochopíte). Pak najdem ještě dva kratší songy a zbytek jsou intermezza, ve kterých se dostane na řadu rozladěný melancholický klavír či si zpívají Famine, nějaká paní a mužský sbor všichni dohromady. Opět není nad čím váhat, tohle se musí slyšet, i když varuji, že na každodenní poslech to není...až se budete chtít neovládat, tahle hudba k tomu pomůže :-)

9/10

Peste Noire - Ballade Cuntre Lo Anemi Francor (2009)

1. Neire Peste 01:58
2. La Mesniee Mordrissoire 06:07 
3. Ballade Cuntre les Anemis de la France - de François Villon 06:29
4. Concerto Pour Cloportes 01:29 
5. La France Bouge - Par K.P.N. (Chant de l'Action Française) 00:48
6. A la Mortaille! 04:39
7. Vespre 01:57 
8. Rance Black Metal de France 06:42
9. Requiem Pour Nioka (à un Berger-Allemand) 01:41 
10. Soleils Couchants - de Verlaine 07:12

Nekončím :-P

Tento blog se zdá být již měsíc mrtvý, ale až budu mít po matuře (za pár dní...), bude dost času věnovat se recenzím :) těste se např. na nové Code, Peste Noire a další ;)